V roce 2016 jsem se zúčastnila dvoudenního kurzu hormonální jógové terapie, kterou od té doby každý týden cvičím. Proč to dělám, nač tuto praxi používám a jak se to dá vůbec zvládat se 4 malými dětmi? To vše se dočtete v tomto článku.
S hormonální jógovou terapií jsem se seznámila skrze svou dlouholetou učitelku hatha jógy, kamarádku a úžasnou ženu Zuzku Bergerovou, která mne v listopadu 2016 pozvala na svůj dvoudenní kurz hormonální jógové terapie.
Jde o cvičební sestavu, kterou vynalezla brazilská lektorka Dinah Rodriguez, a která je skvělá pro ženy v přechodu či po přechodu, která pomáhá ženám s nepravidelnou nebo bolestivou menstruací, PMS, řeší i neplodnost, nedostatečnou činnost štítné žlázy, emocionální nestabilitu, nespavost, zhoršení paměti, problémy s pletí či s vypadáváním vlasů.
V té době jsem byla doma se čtyřmi dětmi v rozmezí 1 roku až 5 let. Do kurzu jsem šla s tím, že se chci především odreagovat a užít si víkend pro sebe. Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych se cvičení věnovala i po jeho skončení.
Po prvním dnu byly moje pocity dosti rozpačité. Navíc přišla řada obav a tou hlavní bylo: „Jak si se čtyřmi malými dětmi najdu 4x týdně 30 minut času pro sebe v kuse?“ Také jsem si vůbec nebyla jistá, zda jsem připravena na všechny ty změny, o kterých Zuzka na kurzu mluvila. Nebylo těch změn a impulsů za posledních šest let v mém životě až dost? Nechci radši chvíli jen tak být a své problémy prostě nějak přetrpět?
Druhý den ráno jsem byla rozhodnutá, že chci se cvičením pokračovat i po kurzu, ale v duchu jsem si posouvala ten začátek 4měsíčního cyklu cvičení, který se doporučuje absolvovat, až na „někdy“. Až budou děti větší. Až budu mít víc sil. Až po Vánocích. Odpoledne už jsem věděla, že chci začít hned.
A tak jsem začala. Během dvoudenního kurzu nás Zuzka naučila celou půlhodinovou sestavu cvičení a navíc nás zásobila řadou materiálů, podle kterých jsem byla schopná v pohodě cvičit i doma. Já sama mám s jógou a cvičením obecně dlouholeté zkušenosti, ale sestavu zvládají i ženy jógou dosud nepolíbené.
Největší výzvou pro mne bylo naučit se vytvořit si pro sebe 4x týdně půlhodinku klidu. Ale protože jsem už dříve udělala zkušenost, že vědomý čas věnovaný sama sobě je absolutní základ spokojeného mateřství i harmonického domova, o který mi jde především, moje motivace byla obrovská. Navíc čtvrté dítě mne naučilo, že možné je všechno a že dokážeme cokoli.
První dva týdny se mi dařilo cvičit bez dětí, většinou v době poledního klidu. Poté se děti začaly do mé praxe zapojovat. Zpočátku to ve mně vyvolávalo vztek, že mě ruší, a byla jsem podrážděná. Během několika dní jsme to ale společně vyladili a já se naučila cvičit i v jejich přítomnosti a moje praxe se pro nás stala příjemným společně stráveným časem plným intimity a hlubokého souznění, kdy po mně různě lezly, zaplétaly se do mého těla a polehávaly na mně během relaxací.
Jak děti postupně rostly, narůstala i moje potřeba soukromí. Stejně tak mi jejich hopsání po mně přestávalo být s jejich rostoucí váhou příjemné. Nejhorší moment pro mne byl, když jsem ležela uvolněná v nějaké relaxaci, a ony se znenadání zjevily a bez varování na mě skočily. To jsem po nich často dost vyjela. A tak jsem si zvykla alespoň během relaxací se zavírat o samotě.
Dnes absolutní většinu svých praxí provádím ráno ještě před snídaní, hned co rozvezu všechny děti do školy a školky. Udělám tedy ráno to nejnutnější a pak se věnuju hodinu jen sama sobě: pravidelná praxe, snídaně v klidu a ničím nerušený čas v koupelně, blaho! Tato hodina mi dává energii a sílu zvládat každodenní celodenní kolotoč v práci i domácnosti.
První dva týdny cvičení se nesly v duchu celkové euforie. Ale pak přišel propad se zhoršením na všech frontách: zhoršila se mi pleť, začaly se mi mastit vlasy, začala jsem víc křičet, začala jsem řešit spoustu věcí, o kterých jsem myslela, že je mám dávno vyřešené.
Na pozadí toho všeho jsem nicméně vnímala, jak se mé tělo čistí, a že všechny tyto projevy jsou jakoby na povrchu, a uvnitř jsem cítila hluboký klid, štěstí, čistotu a krásu. Stejně tak se pročišťovaly i moje vztahy – k sobě i k ostatním.
Cvičení dále prohloubilo mou intuici a začala jsem být vnímavější sama k sobě i ke svému okolí. Získala jsem nadhled a naučila se mnohem efektivněji využívat čas a mám dojem, že toho teď stíhám mnohem víc a ve větším klidu. Čas od času, speciálně v některých fázích svého cyklu, ještě vyletím, ale celkově cítím vnitřní mír a velmi často se přistihnu v jakémsi meditativním stavu uprostřed té džungle, která u nás často panuje.
Po prvních čtyřech měsících terapie jsem cítila, že potřebuji víc a pokračovala jsem dál v pravidelné praxi 3-4x týdně. Po nějakém čase moje disciplína opadla a cvičila jsem už jen jednou týdně, což se projevilo ve zhoršení především v psychické rovině, a tak jsem opět začala cvičit víc. Dnes cvičím tak často, jak to moje tělo či duše potřebují, a podle vnějších okolností – někdy víc, někdy míň.
Někdy jdu do praxe s jasným záměrem, čeho chci dosáhnout: podpořit imunitu v době chřipkových či covidových epidemií, uvolnit ztuhlý krk či bedra, získat inspiraci na nový článek, nalézt v sobě odpověď, kterou právě hledám, naladit se na kurz, který budu učit, po kurzu se očistit od všech energií. Někdy si jdu zacvičit jen tak a odevzdám se vyššímu záměru.
Přestože se jedná o sestavu stále stejných cviků v pevném pořadí a s pevným počtem opakování, každá praxe je jiná a stále v ní objevuju nové věci, čím dál tím víc vnímám svoje tělo a nořím se do větších hlubin své duše.
Praxe se také mění podle toho, v jaké fázi svého měsíčního cyklu se právě nacházím: někdy jsou mé pohyby ostré a dýchání hodně dynamické, někdy se všechno zjemní. Někdy mi cvičení dodá obrovskou energii jít a konat, někdy při cvičení pocítím obrovskou sexuální touhu, někdy si nestačím mezi cviky zapisovat své nápady, které přicházejí zčista jasna, a někdy jakoby úplně splynu s jednotou.
Ohromně si užívám, když si vytvořím podmínky pro to cvičit venku: na zahradě při rozbřesku slunce, na dovolené na břehu moře. Ale cvičila jsem i na posteli v nemocnici, kde jsem doprovázela svou 5letou dceru.
Zuzce jsem moc vděčná, že mne k této velmi silné a současně jemné ženské vědomé praxi přivedla, a hormonální jógové terapii jsem vděčná, že mi ukazuje cestu sama k sobě a že skrze ni do mého života vstupuje radost, klid a všeobjímající láska. I proto jsem zařadila ukázku hormonální jógové terapie se Zuzkou jako bonus do svého online kurzu o ženské cykličnosti Královnou svojí proměnlivosti.
Namasté, Katka
Pak právě pro tebe jsem napsala:
12 tipů, jak být doma v pohodě po celý měsíc